Základním předpokladem pro zachování kvality pitné vody je pravidelná výměna vody. Podle normy VDI 6023 musí k této výměně docházet nejpozději každých 72 hodin.
Zejména ve veřejných budovách, jako jsou školy nebo kancelářské budovy, může dojít rychle ke stagnaci – například během prodloužených víkendů, svátků nebo prázdnin. Pokud voda zůstane v potrubí příliš dlouho, mohou se bakterie, jako jsou Legionelly, nadprůměrně množit. Aby se tomu předešlo, je nutné zajišťovat pravidelnou výměnu vody ve všech odběrných místech.
Kromě pravidelné výměny vody je kvůli zabránění nadměrnému množení bakterií rozhodující také teplota vody. Zde platí: Studená voda < 25 °C a teplá voda > 55 °C
Používejte vhodné materiály a výrobky
Na kvalitu pitné vody mají vliv také použité materiály: Kovy, plastové součásti nebo usazeniny mohou změnit vlastnosti pitné vody a ohrozit hygienickou bezpečnost. Proto smí být používány pouze vhodné a schválené materiály a výrobky.
Právním základem jsou zde mimo jiné § 14 a § 15 zákona o pitné vodě. Tyto paragrafy stanovují požadavky na materiály a suroviny, které přicházejí do styku s pitnou vodou.
Upozornění: Technické normy jako DIN EN 806-2, DIN 1988-200 a DVGW W 534 ukazují: Výběr vhodných materiálů závisí také na vlastnostech pitné vody v dané lokalitě. Projektanti by proto měli zohlednit údaje dodavatele vody a včas stanovit vhodné materiály a komponenty.
Ochrana proti opaření a bezpečné používání
Norma DIN EN 806-2 stanoví, že zařízení pro ohřev pitné vody musí být navržena tak, aby bylo riziko opaření minimální. Pro citlivé oblasti se doporučují konkrétní teplotní limity: V nemocnicích, školách nebo domovech důchodců by teplota výtoku neměla překročit 43 °C. Ve sprchových koutech ve školkách a ve speciálních prostorách pečovatelských domů by měla být teplota omezena maximálně na 38 °C.
I když mají tyto předpisy z normativního hlediska zpočátku pouze doporučující charakter, mohou v rámci povinnosti zajištění bezpečnosti provozu pro provozovatele nabýt zásadního významu. Provozovatelé musí chránit uživatele před nebezpečím popsaným v normě – buď provedením doporučení normy DIN, nebo jinými opatřeními, která spolehlivě zajistí požadovanou bezpečnost.