Trend Meal Prepping – výhody a rizika a jakou roli přitom hraje pitná voda
Mezi prací, schůzkami a domácností zbývá jen málo času na přípravu čerstvých pokrmů - mnoho lidí se proto stravuje formou Fast Foodu nebo improvizuje s produkty, které jsou právě v lednici. Aktuální trend a možné alternativy: Meal Prepping. Pojem pochází z angličtiny (“Meal Preparation”) a popisuje plánovanou přípravu pokrmů – ať už jen pro následující den nebo na celý týden. Ovšem jak bezpečné jsou předem připravené pokrmy z mikrobiologické perspektivy? Jaká rizika hrozí ohledně trvanlivosti a hygieny potravin? A jakou roli hraje použitá pitná voda?
Mikrobiologická rizika při Meal Preppingu
Všude tam, kde se zpracovávají, skladují nebo konzumují potraviny, hrozí rizika spojená s hygienou potravin. Kromě všeobecných hygienických standardů byste měli obzvlášť dbát na následující aspekty, pokud chcete zabránit mikrobiologickému nebezpečí.
Kontaminace během přípravy
Příprava potravin sebou přináší riziko takzvané křížové kontaminace - nebezpečné bakterie se přenáší z jedné potraviny na druhou. Zvlášť během přípravy syrového masa nebo vajec je nebezpečí vysoké, protože se zde vyskytují choroboplodné zárodky jako například salmonela. Kromě důkladného čištění - včetně rukou a kuchyňských pomůcek - je proto důležité, skladovat a zpracovávat syrové a uvařené potraviny zvlášť.
Nesprávné skladování
Nesprávné skladování hotových Meal Prep pokrmů může vést k rychlému rozmnožení choroboplodných bakterií. Abyste tomu zabránili, je nezbytné zajistit suché a chladné uskladnění - stejně tak jako používání zcela uzavíratelných nádob. V lednici lze pokrmy bezpečně skladovat na cca 3 až 4 dny. V případě delšího skladování byste měli pokrmy zmrazit - v mrazáku lze pokrmy skladovat až 12 měsíců.
Problémy při skladování ve vodě
Meal Prepping znamená nejen vaření celých pokrmů – patří sem také šikovaná příprava jednotlivých přísad jako je čerstvé ovoce nebo zelenina. Na sociálních sítích koluje rádoby tajný tip, uchovávat oloupané a nařezané ovoce nebo zeleninu v nádobách naplněných vodou z kohoutku. Z mikrobiologického pohledu se tato metoda nedoporučuje: Jednak se oloupané potraviny kontaminují při kontaktu s rukama - ve vodě se pak tyto bakterie rozmnožují. Navíc přechází z nařezaných potravin velké množství živin do vody. Tím ztrácí jak na chuti, tak i na kvalitě. Biolog Dr. Rainer Wegerhoff jednou předvedl známému kuchaři Timovi Melzerovi, jak to vypadá pod mikroskopem: Nařezal listy salátu a velmi názorně ukázal unikající buněčnou tekutinu a růst bakterií způsobujících hnilobu.