Návrh nových technických předpisů DVGW W 551-1 (A): Nový milník při prevenci rozšiřování Legionelly

Německé technické předpisy DVGW W 551-1 (A) jsou hlavním vodítkem při prevenci a hodnocení Legionelly v rozvodech pitné vody. Proto jsou v novém návrhu technického předpisu DVGW W 551-1 (A) uvedeny tři cíle zabránit šíření Legionelly, identifikovat kontaminaci a úspěšně provádět nápravu. 21 let po vydání předchozí verze došlo k úpravě struktury pracovního listu, přepracování a doplnění obsahů, přesné definici hlavních výrazů a přidělení většího významu tématu studené vody a odbornému odběru vzorků. 

Místo toho uvádí „výroky ohledně technicko-hygienického hodnocení rozvodů pitné vody a možné kontaminaci Legionellou v samotných rozvodech pitné vody. Přitom není věnována pozornost pravděpodobnosti nákazy Legionellou.“ Důvody jsou přitom v paradoxu Legionelly: Protože mohou být Legionelly různě nebezpečné, nedochází v některých případech k onemocnění i přes vysokou koncentraci, zatímco při nízké koncentraci může dojít k nákaze. Navíc jsou některé osoby jako muži ve věku nad 55 let silněji ohroženy.

Řádný provoz (odstavec 3.2) je zcela definován jako „...pravidelné používání všech odběrných míst...“ při „...zachování požadavků ohledně teploty, pravidelných kontrol fungování a vykonávání požadovaných údržbových opatření...“.

Dále jsou zachovány pojmy velké a malé zařízení, aby byla usnadněna komunikace pomocí těchto pojmů. Protože v zákoně o pitné vodě tyto pojmy bohužel nefigurují. Také zde je podrobně vysvětleno, že o velkém zařízení v budově s více než dvěma používanými jednotkami, které podléhá kontrole, mluvíme již tehdy, když je objem v nejdelší průtokové trase mezi ohřívačem pitné vody a odběrným místem větší než 3 litry. Tím je v podstatě nutné zajistit cirkulaci teplé vody - také za bytovými stanicemi za účelem ohřevu teplé vody. A za těchto podmínek podléhá také tento rozvod pitné vody kontrolní povinnosti. 

V odstavci 6.2 je zdůrazňováno, že se rozsah systémových kontrol silně liší - v závislosti na tom, zda se jedné o zdravotnické zařízení nebo jiné budovy. Dle doporučení Spolkového úřadu pro životní prostředí z roku 2006 mají být ve zdravotnických zařízeních zásadně prováděny rozšířené kontroly. Na to poukazuje i návrh DVGW W 551-1 (A). Tento rozdíl v praxi často neznají ani odborníci.

Poprvé je ve sbírce předpisů uveden přesný postup při výběru a kontrole odběrných míst ke zjišťování přítomnosti Legionelly a pro měření odběrných a systémových teplot. Pomocí ventilů na odběr vzorků lze i u armatur se smíšenou vodou zjistit, zda je Legionella přítomná v teplé nebo studené vodě a jak vysoká je systémová teplota skutečně bez smíchání.

Důležité: U všech elektronických armatur je teplá a studená voda bezprostředně navzájem spojená. Tak potřebujete na ochranu proti přetoku (z teplé do studené a naopak) vždy fungující zpětnou klapku typu EB. Před odběrem vzorku musí být vždy jeden rohový ventil uzavřený, aby nedocházelo k odběru smíšené vody.

Další novinky: Na každém zvoleném místě pro odběr vzorku teplé vody (PWH) má být v budoucnu vždy zjištěna také teplota studené vody (PWC). Pokud je po odpuštění 3 litrů v objemu 250 ml vyšší než 25 °C, je nutné bezprostředně odebrat vzorek i ze studené vody (PWC) a zkontrolovat v laboratoři ohledně výskytu Legionelly. 

Dosavadní praxe je zachována. Změny ohledně systémových kontrol jsou možné, pokud je Spolkový úřad pro životní prostředí po jednání komise pro pitnou vodu nově definuje. V oblasti bytového hospodářství by k tomu mělo dojít: Nájemník zodpovídá za výměnu vody v jeho bytě, nikoliv pronajímatel. Ten může zajišťovat pouze centrální rozvod. Proto probíhá diskuse, zda nadále zůstane nejdelší průtoková trasa rozhodující, ale odběr vzorku se provede u nejbližšího místo posledního odběrného místa. Takto by byl jasně odděleny oblasti zodpovědnosti.

Pokud nejsou u řádně používaných odběrných míst odebrány vzorky v rámci systémové kontroly, umožňuje „... to zamítnutí hodnocení hygienických poměrů v celkovém rozvodu pitné vody. Může to vést k odmítnutí celé kontroly hygienickým úřadem.“ To je jednoznačné odsouzení postupu odběratelů vzorků, který je běžný v praxi a který vede k vysokým nákladům.

V návrhu pracovního listu existují dva druhy měření teploty: v rámci systémové a rozšířené kontroly a také za účelem znaleckého posouzení rizik. Tyto kontroly mají různé požadavky. Důležité pro praxi: Neexistuje povinnost pro pravidelnou dokumentaci teplot – i když by to bylo výhodné kvůli včasné identifikaci rizik. U systémových měření není nutné používat dataloggery, teplota se měří v odebraném vzorku vody. Pouze v případě kontaminace nebo při poklesu teplot platí rozšířená povinnost měření a dokumentace s požadavkem na větší přesnost. Základem hodnocení jsou průměrné teploty, nikoliv krátkodobé odchylky – to je rozhodující, abyste se vyhnuli zbytečné dekontaminaci.

Měření bylo nově definováno: Místo čekání na konstantní teplotu, má být nyní měření provedeno po vypuštění více než 3 litrů vody v objemu 250 ml. To ušetří peníze, sníží náklady a poskytne přímé indikace ohledně kvality rozvodu. Pokud je přitom dosažena teplota 55 °C u teplé vody resp. maximálně 25 °C u studené vody, je tím pravidlo 3 litrů splněno.

Novinkou v DVGW W 551-1 (A) (návrhu) je možnost, vytvářet cirkulaci o 55 °C/50 °C - za účelem optimalizace tepelných čerpadel. Předpokladem je kromě jiného: Plánování dle obecně aplikovaných technických pravidel, elektronické regulační ventily se záznamem teploty, přesné měření teploty na mnoha místech vč. 5leté archivace výsledků, tři kontroly výskytu Legionelly ročně, žádný výskyt Legionelly před poklesem (< 2 KB/100 ml), informace pro uživatele a hygienický úřad.

Energii ušetříte téměř vždy pouze při přípravě teplé vody, nikoliv při její spotřebě. Hygienicky kritické: menší spotřeba studené vody může podporovat Legionelly ve studené vodě, jak na to poukázal projekt Technické univerzity v Drážďanech. V novostavbách by proto měla mít vedení studené vody menší dimenze - to platí pro všechny systémy se sníženými teplotami.

Pracovní list využívá tři známé kategorie prevence: primární (zabránění), sekundární (identifikace), terciální (obnova). Ty pochází ze zdravotnictví a přehledným způsobem zobrazují opatření. Obsahy jsou záměrně opakovány na různých místech, aby se zabránilo zbytečnému listování.

Ohřev pitné vody má probíhat v topné vodě, zásobník musí být přístupný pro kontroly a denně zahříván na minimálně 60 °C.
Ke „spínání proti Legionelle“ byl zaujat jasný postoj: Pravidelná termická dezinfekce není ani po hygienické ani po energetické stránce výhodná a má být u existujících rozvodů vypnuta. Dezinfekce neproběhne v kritických odbočovacích vedeních, ale zbytečně zatěžuje konstrukční díly.

Pojmy jako posouzení rizik v případě kontaminace Legionellou

Riziko: Kombinace z pravděpodobnosti, že případ nastane, a rozsah výsledných škod při ohrožení rozvodu pitné vody; musí být vždy brána v úvahu v souvislosti s rozvodem pitné vody

Pravděpodobnost, že případ nastane: Pravděpodobnost, že sledovaná odchylka vedla/povede k rozmnožení Legionelly (dosažení technické hodnoty pro zavedení opatření)

Rozsah škod: (Možný) rozsah kontaminace Legionellou v případě jiného postupu, než jsou obecně aplikovaná technická pravidla. Zdravotní riziko není v tomto případě možné odhadnout.

Návrh německých technických předpisů DVGW W 551-1 (A) přináší jasné struktury, přesné pojmy a nové technické směrnice pro prevenci kontaminace Legionellou. Obzvlášť je tematizována hygiena studené vody, praxi odpovídající měření teploty a specifikovaná preventivní opatření. Cílem zůstává souznění tří pravidel: Zabránit, identifikovat, obnovovat - nyní nejnovějším způsobem.